B. Studenti se sluchovým postižením
B1. Doporučení a tipy pro provádění FD
Vždy je nutné předem se se studentem domluvit, v jakém jazykovém kódu a za jakých technických podmínek budeme se studentem komunikovat (český znakový jazyk, mluvená čeština, simultánní přepis...) a zajistit na naše jednání příslušné služby.
Někteří funkční diagnostici používají mj. vstupní dotazníky (student je vyplní předem doma, nebo sám/s funkčním diagnostikem během diagnostického rozhovoru). Pokud tento postup využíváme, je vhodné mít dotazníky připravený v psané češtině a v českém znakovém jazyce (např. s překlady do českého znakového jazyka přístupnými prostřednictvím QR kódů umístěných v textu formulářů) a zvážit formy odpovědí (v psané češtině, v českém znakovém jazyce; výběr z nabídky odpovědí, krátká slovní odpověď...).
Identifikační údaje uvedené ve výstupech z funkční diagnostiky získá diagnostik od studenta/z informačního systému/ze studijního oddělení apod. Některé (např. zda se student řadí do skupiny B1, či B2) mohou vyjít najevo až v průběhu provádění funkční diagnostiky.
Lékařská zpráva o výsledcích odborného lékařského vyšetření, tzn. audiogram a další podklady od foniatra a příp. dalších lékařů přináší funkčnímu diagnostikovi informace o studentovu zdravotním stavu (mj. jedná se o studenta zařazeného do více skupin, nejen do B1 nebo B2?), včetně etiologie, typu (převodní x percepční x smíšená; vrozená x získaná; prelingvální x postlingvální; jednostranná x oboustranná...) a velikosti sluchové vady.
Podklady ze speciálně pedagogického centra apod. mohou orientačně pomoci při sestavování anamnézy podpůrných opatření. Je dobré zjistit, jak probíhala komunikace v rodině (jaký je mateřský jazyk studenta, jak komunikoval s rodiči a se širší rodinou...), v mateřské škole, základní škole, střední škole, u maturitní zkoušky apod.
To vše je nutné dávat do vztahu s tím, do jakých situací se zřejmě bude student dostávat při studiu vysoké školy, a tyto studentovy zkušenosti z dřívějších etap vzdělávání využít při navrhování řešení situací při budoucím vysokoškolském studiu.
V této souvislosti mohou být nápomocny také informace od studenta o jeho dosavadních zkušenostech s podpůrnými opatřeními v předcházejících školách (včetně podkladů SPC k uzpůsobení podmínek maturitní zkoušky apod.), popř. zkušenosti s jednotlivými opatřeními ze studentova mimoškolního života, např. s užíváním simultánního přepisu, kompenzačních pomůcek aj.
Zacházení s citlivými údaji z lékařské zprávy
Ve výstupech, které půjdou mimo centrum podpory není vhodné detailní citlivé informace uvádět (viz kapitola I.7 Zpráva z FD). Pokud je to z nějakého důvodu nevyhnutelné, tak je uvádět jen ve zcela nezbytné míře a v kontextu, např. audiogram a další informace od foniatra je třeba řádně interpretovat a uvést do souvislosti s užíváním kompenzačních pomůcek a tím, jak student běžně slyší...
V žádném případě není vhodné do výstupů z funkční diagnostiky uvádět údaje o velikosti ztráty a už vůbec ne v procentuálním vyjádření. Vždy je nutno vycházet z toho, že spíše než zdravotní stav nás zajímají specifické potřeby studenta vztahující se ke studiu daného studijního programu/oboru.
B2. Standardně navrhovaná servisní opatření a oblasti, které pokrývají
Z komplexní tabulky jsou vybrány obecné principy, na které je třeba brát zřetel při rozhodování o využitelných servisních opatřeních (dikcí Metodického pokynu MŠMT) a adaptacích studia.
Organizační a režijní opatření
Uzpůsobení pracovních a studijních podmínek:
náležité osvětlení a omezení hluku
vhodná komunikační vzdálenost mezi partnery v diskuzi
možnost neustálého očního kontaktu
malé studijní skupiny
vhodné usazení (aby na sebe všichni zúčastnění viděli), např. kolem kulatého stolu, vhodné rozmístění nábytku a techniky (např. projekční)
řízené diskuze – mluvit může v danou chvíli vždy pouze jeden mluvčí
regulace volného pohybu mluvčích po místnosti (je nutné neustále dodržovat podmínky vhodné pro komunikaci s tlumočníkem/s přepisovatelem, popř. pro odezírání) – pokud výuku zároveň vedou dvě osoby (např. laborant + asistent), je nutné, aby oba mluvčí stáli blízko sebe
častá a co nejintenzivnější vizualizace (psaní klíčových bodů, jmen, letopočtů apod. na tabuli)
poskytování studijních materiálů ještě před výukou
přestávky apod.
Časová kompenzace
Vážit vhodné časové navýšení pro určité činnosti:
Pokud student pracuje, píše nebo čte (sleduje preparát v mikroskopu, výukový film apod.), nemůže zároveň sledovat mluvčího/přepis/tlumočníka – proto je u takových situací třeba počítat s delší pracovní dobou a činnosti realizovat sekvenčně, nikoli simultánně.
Zařazování komunikačních přestávek – komunikace prostřednictvím tlumočníka či přepisovatele je mnohem náročnější než komunikace mluvením.
Přepisovatelský servis
Opatření zajišťující komunikaci:
při preferenci používání češtiny
alternativní opatření k tlumočení, příp. odezírání
v reálném čase, příp. přepis záznamu
Tlumočnický servis
Opatření zajišťující komunikaci:
při preferenci znakového jazyka
alternuje s přepisovatelským servisem
Studijní asistence
možnost využití jazykových korektur seminárních či závěrečných prací
studijní asistent při určitém druhu výuky (např. laboratorní cvičení, sport apod.)
studijní asistent při práci s informačními technologiemi apod.
Individuální výuka
výuka cizích jazyků, včetně znakových
konzultace nad rámec běžné výuky
doučování
Zpracování studijní literatury
zpřístupnění (přepis) audiomateriálů
zpřístupnění (titulkování) videomateriálů
Zapisovatelský servis
Pokud student pracuje, píše, čte, odezírá, sleduje tlumočníka či přepis, nemůže si zároveň psát vlastní zápis.
B3: Praktické příklady řešení autentických situací
Z komplexní tabulky jsou převzaty modelové případy z praxe. Každý uváděný příklad obsahuje:
stručný popis dokumentovaného případu
název opatření v dikci Metodického pokynu MŠMT
podstatu opatření (rámec, kterého se navržená opatření dotknou)
případný komentář
Příklad 1
Student používá sluchadlo na pravém uchu. Na druhé ucho neslyší.
Servisní opatření: Organizační a režijní opatření
Navrhovaná opatření se promítají do:
úpravy prostředí a doporučených pomůcek
komunikace – v komunikaci face-to-face je nutné hovořit na studenta z pravé strany
Příklad 2
Student komunikuje českým znakovým jazykem / student komunikuje mluvenou češtinou.
Servisní opatření: Tlumočnický servis / Přepisovatelský servis / Organizační a režijní opatření
Navrhovaná opatření se promítají do komunikace.
Komentář: V první případě je nutné dodržovat zásady komunikace prostřednictvím tlumočníka. Ve druhém pak zásady zásady pro komunikaci s odezírajícím člověkem (osvětlení, omezení hluku, komunikační vzdálenost, neustálý oční kontakt, malá skupina, přestávky apod.), a hojně využívat služeb simultánního přepisu.Tyto zásady by měli dodržovat všichni, kdo se pohybují v okolí daného studenta. Vyučující, vedoucí praxí atd. navíc musejí zajistit, aby tyto zásady dodržovali i spolužáci těchto studentů, kolegové na praxi atd.Příklad 3
Během prezenčních ústních zkoušek je potřeba zajistit odezírání od mluvčího. Rouška vs. štít?
Servisní opatření: Přepisovatelský servis / Organizační a režijní opatření
Navrhovaná opatření se promítají do komunikace.
Komentář: Nikdo nemůže nikomu nařizovat užívat místo obecně doporučených ochranných pomůcek (např. respirátorů) jiné ochranné pomůcky s jinou funkcí (např. štíty). Také proto je vhodné nabídnout více řešení (např. automatický simultánní přepis). Pokud nějaké opatření doporučujeme (štíty, automatický přepis aj.), je vhodné doplnit, jak je dotyčný může realizovat (např. kde si může vyzvednout ochranný štít zajištěnou vysokou školou).Příklad 4
Studentka je rodilou mluvčí českého znakového jazyka a v komunikaci jej preferuje.
Servisní opatření: Tlumočnický servis / Organizační a režijní opatření
Navrhovaná opatření se promítají do komunikace.
Komentář: Jedná se o obecnou preferenci; v jistých situacích může preferovat jiný způsob komunikace (např. anglický simultánní přepis v kurzu vyučovaném v mluvené angličtině).Nemáme žádné objektivní možnosti, jak ověřit kompetence studentů v ČZJ (a tím méně v ostatních znakových jazycích). Pro ověření jazykových kompetencí v češtině a dalších mluvených jazycích (v mluvené či psané podobě) sice existují standardizované testy, ale zvláště pro češtinu nejsou pro naše podmínky vždy dobře využitelné.Jak bychom měli postupovat, kdybychom zjistili, že studenti nemají dostatečné kompetence v ČZJ, češtině apod.? Dle zákona o VŠ je jediným kritériem pro nepřijetí na VŠ selhání v přijímacím řízení.Příklad 5
Obor předpokládá specializovanou výuku a atestaci z cizích jazyků na pokročilé úrovni.
Servisní opatření: Individuální výuka
Opatření se promítá do jazykové výuky.
Komentář: Vzhledem k jazykovým a komunikačním potřebám je vhodné poskytnout výuku pokročilé angličtiny (včetně angličtiny akademické). Výuku je velmi žádoucí konzultovat a/nebo realizovat ve spolupráci s pracovníky centra podpory. Současně se předpokládá kontakt se zahraničními neslyšícími akademiky a vědci, kteří komunikují v národních znakových jazycích a v mezinárodním znakovém systému. Proto je velmi žádoucí, aby fakulta/univerzita umožnila co nejčastější kontakt s neslyšícími akademiky a vědci (zejména zahraničními), pravděpodobně nejčastěji formou účasti na mezinárodních zahraničních workshopech, stážích, studijních/vědeckých pobytech atd. Při všech těchto akcích je zároveň nutné zajistit podpůrná opatření – mj. dle domluvy se studentkou.Příklad 6
Možnost využití jazykové korektury (seminární, závěrečné, bakalářské, diplomové a jiné práce).
Servisní opatření: Studijní asistence
Komentář: Velmi riskantní položka, nutno mnohem přesněji vymezit jazykové korektury: Definovat, co jsou to korektury. Co dělat s opravami stylistickými, syntaktickými, opravami struktury textu atd., které už formálně patří do korektur? Kdo a za jakých podmínek jazykové korektury poskytuje a jak postupovat při příp. obsahových a formálních (členění textu, odkazování, zdroje apod.) zásazích do textu.Příklad 7
Atestace cizího jazyka – možné modifikace
Servisní opatření: podle situace všechny
Opatření se promítají do jazykové výuky.
Příklad: Poslech v cizím jazyce: Při činnostech, které jsou závislé na reprodukovaném zvuku, např. poslechové činnosti při výuce angličtiny, nebo zadání zkoušky/testu přehrávané z PC může docházet ke zkreslení zvuku a není zajištěna možnost odezírat. Doporučuje se nahradit takové aktivity jinou formou, např. prostřednictvím předčitatele.
Komentář: Obecně není vhodné různé situace a činnosti vynechávat. Mnohem vhodnější je je modifikovat. Modifikace musejí být navrženy zcela konkrétně.Příklad 8
Videomateriály ve výuce
Servisní opatření: Zpracování studijní literatury (titulkování)
Komentář: Studijní videomaterály včetně těch, které jsou využívány při e-learningu je nutné předem otitulkovat (česky, při výuce cizích jazyků v tom kterém jazyce). Titulkování nějakou dobu trvá > je tedy nutné domlouvat se na nich včas.Titulky lze v jistých situacích nahradit např. předem připraveným přepisem. Vždy je nutno vycházet z toho, jak bude student s filmem pracovat a co je cílem užití filmu (např. není nutné titulkovat hodinový film ve francouzštině, pokud na něm chce vyučující pouze demonstrovat rozložení nábytku a studentů ve třídě ve francouzské škole).Příklad 9
Praxe během studia
Servisní opatření: Časová kompenzace / Organizační a režijní opatření / Zapisovatelský servis / Tlumočnický servis / Přepisovatelský servis
Komentář: Praxe jsou většinou natolik rozmanité a nepředvídatelné, že není možné navrhnout řešení vhodné pro jejich realizaci bez aktivního zapojení studenta, vyučujícího, vedoucího praxe aj., ale také pacientů a klientů (např. u fyzioterapie). Pokud to není v kontradikci s organizací a cílem praxe, není důvod odpírat studentům během praxe přepis, tlumočení aj.Předpokládá se účast přepisovatele nebo tlumočníka, ale toto řešení není univerzální a neřeší vše. Vždy je nutné nejdříve "zmapovat terén" a pak, mj. společně se studentem, navrhnout specifický postup a způsob, jak budou praxe plněny.Příklad 10
Cizojazyčná publikační činnost a účast na mezinárodních odborných konferencích
Servisní opatření: Zapisovatelský servis / Tlumočnický servis / Přepisovatelský servis
Komentář: Každému studentovi by se mělo dostávat adekvátní podpory a služeb při všech činnostech souvisejících s jeho plnohodnotným zapojením do akademického života (není vhodné, aby se student dozvídal např.: "když jsi tak dobrý, abys publikoval v angličtině, tak nepotřebuješ přepis a můžeš si na konferenci trénovat odezírání v angličtině"). I na všechny tyto aktivity je tedy vždy nutné zajistit adekvátní tlumočnický, přepisovatelský a popř. zapisovatelský servis.B3. Výstup funkční diagnostiky
Obecné principy jsou popsány v kapitole I.7 Zpráva z funkční diagnostiky, zde uvádíme ještě dílčí doporučení související s touto cílovou skupinou studentů.
Doporučení a tipy
V některých případech (např. online konference formou Zoomu) je potřeba studenta, ale i vyučujícího a příp. další osoby (tlumočník, přepisovatel, spolužáci aj.) zaškolit, tzn. pomoci jim získat potřebné kompetence.
Funkční diagnostik, příp. specializované pracoviště by měli všem zainteresovaným osobám poskytovat metodickou pomoc při realizaci postupů navržených při funkční diagnostice. A to proto, že vyučující, vedoucí praxí apod. nejsou odborníky na vysokoškolské vzdělávání studentů zařazených do kat. B1 a B2. Jako funkční se zdá i model informačně-metodického webu (např. https://neslysicinauk.ff.cuni.cz/), kde se všichni zainteresovaní mohou poučit, příp. se i dotázat.