Řízený rozhovor je spolu s pozorováním základní funkčně diagnostickou metodou. Způsob vedení rozhovoru se může lišit podle druhu FD (před přijímacím řízením, na začátku studia, revizní diagnostika), společné jim vždy musí být:
atmosféra důvěry a bezpečí
zajištění soukromí a vhodného vzájemného postavení pro komunikaci
možnost uspokojení základních fyziologických potřeb
možnost volně a nerušeně mluvit — proč student přichází, co se stalo, že se na centrum obrátil atd.
Podstatou a účelem rozhovoru je získat především subjektivní pohled studentův/uchazečův:
subjektivní reference o vlastním zdravotním stavu a s ním souvisejících limitech v sociální a studijní sféře
preference, pokud jde o pracovní postupy, techniky, komunikaci, prostorovou orientaci, příp. sebeobsluhu
ve srovnání se zkušenostmi z předchozího vzdělávání odhad možností adaptace na vysokoškolské prostředí a na úkoly, které s ním souvisejí
Úkolem odborných pracovníků, kteří rozhovor vedou, není pak nekriticky tyto informace převzít, ale snažit se je vyhodnotit, upřesnit a doplnit, a to na základě vlastních zkušeností, praktické části funkční diagnostiky a v neposlední řadě na základě požadavků vyplývajících z náplně jednotlivých oborů dané VŠ a u vědomí technických a personálních možností VŠ.
Rodiče i jiný rodinní příslušníci či přátelé mohou být cenným zdrojem informací. Jejich míra angažování by však neměla omezovat autonomii studenta.
Součástí rozhovoru je tak i poskytnutí základních informací o systému studia na VŠ.
Student by měl být současně informován o tom, jak bude se zjištěnými a shromážděnými informacemi nakládáno, kdo k nim bude mít přístup, po jakou dobu aj. — obvyklou formou potvrzení, že si je student souvisejících okolností vědom, je informovaný souhlas.