3. Práce s doklady

Při započetí funkční diagnostiky si odborné pracoviště, které bude diagnostiku provádět, vyžádá dostupnou související dokumentaci (typy dokladů dále) jako vstupní zdroj informací pro základní orientaci, kterým směrem funkční diagnostiku především rozvíjet.

Pro samotnou funkční diagnostiku jsou tyto doklady většinou nedostatečné, nezastupitelnou roli hrají některé z nich pouze při evidenci studentů se specifickými potřebami pro účely centralizovaného financování, což ovšem není předmětem tohoto materiálu.

Typy možných dokladů

  • doklad o zdravotním postižení ve smyslu § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

  • doklad o invaliditě libovolného stupně ve smyslu § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

  • průkaz osoby se zdravotním postižením libovolného stupně ve smyslu § 34 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (tedy např. průkazy TP, ZTP, ZTP/P)

  • lékařské zprávy

  • zprávy z logopedických a psychologických vyšetření či psychoterapeutických setkání

  • zprávy krajských koordinátorů pro žáky s poruchou autistického spektra

  • doklady vydané školskými poradenskými zařízeními (ŠPZ) — pedagogicko-psychologické poradny (PPP), speciálně pedagogická centra (SPC)

  • doporučení k přiznání uzpůsobení podmínek (PUP MZ) pro konání maturitní zkoušky

  • funkční diagnostika z jiné vysoké školy

Jaké informace obvykle obsahují

  • údaje o poklesu míry pracovní schopnosti, předpokládané limity při práci

  • lékařské diagnózy a základní charakteristiku a projevy onemocnění

  • standardizovaná hodnocení pracovního tempa (rychlosti čtení a psaní apod.)

  • anamnestické údaje a základní psychologický profil

  • návrhy uzpůsobení podmínek při studiu, příp. jen při konání maturitní zkoušky

Čeho si všímat především

  • kdy byla stanovena diagnóza, kdy se onemocnění objevilo (např. před nástupem na VŠ, v průběhu studia)

  • vývoj a průběh onemocnění a jeho prognóza (informace o hospitalizaci)

  • aktuální stav (zdravotní, psychický) — v jaké fázi nemoci se student nachází (akutní stav — remise, medikace)

  • jaká diagnostická baterie byla použita

  • hodnocení dosavadního průběhu studia (střední škola, předchozí studium na VŠ) včetně navrhované či realizované podpory

Komplikace při práci s doklady

  • neaktuálnost dokladů (starší než 2 roky), příp. jejich dodání se zpožděním

  • rozdílná informační hodnota dokladů různých institucí

  • absence relevantních údajů dokumentujících dopad zdravotního stavu na studium

  • nepoužitelnost navrhovaných uzpůsobení podmínek pro vysokoškolskou praxi

  • absence subjektivního pohledu daného studenta

Nedostatečnost vstupní dokumentace je třeba kompenzovat jinými zdroji informací: rozhovor se studentem, pozorování při práci, testování (viz další kapitoly).