D. Studenti se specifickými poruchami učení

D1. Charakteristika skupiny

Studenti se specifickými poruchami učení (dále SPU) tvoří heterogenní skupinu. Primární problematika spočívá v deficitech v jednotlivých dílčích funkcích, které negativně ovlivňují proces učení. Variabilita SPU je dána kombinací a závažností deficitních funkcí. Studenti vysoké školy mají za sebou jistou vzdělávací historii, která ovlivňuje nejen vytvoření kompenzačních mechanismů, ale také sebepojetí studenta. Jelikož SPU spojujeme zejména se sníženou funkční gramotností, může se stát, že v případě vysokoškolského studia, kde narůstá objem učiva a zejména vlastní strukturace zůstává na samotném studentovi, může dojít k obtížím, které byl student dříve schopen překonat. Souhrnným prvkem celé skupiny je „neviditelnost“ tohoto znevýhodnění, která může přispívat k nepochopení ze strany vyučujících.

D2. Průběh FD

Funkční diagnostika má sloužit k prozkoumání obtíží studenta ve všech složkách jeho studia. Podstatou je zjištění studentových strategií a efektivity učení, např. zapisování poznámek z výuky (přednášky, cvičení, laboratoře, praxe), způsob přípravy na výuku/zkoušky, práci se studijními materiály. Jednotlivá servisní a organizační opatření se pak nastavují tak, aby odpovídala specifickým potřebám studenta se SPU.

Tabulka č. 1: Přehled doložitelných dokladů a jejich vliv na metody diagnostiky

Práce s doklady

Z FD by mělo vyplynout, jakým způsobem je třeba všechny složky studia upravit, abychom odstranili bariéry ve studiu a nabídli srovnatelné podmínky ke studiu všem. Nedílnou součástí péče o studenta je i nabídka služeb, které vedou k rozvoji vlastních kompenzačních strategií.

Při FD je nutné vycházet z dokumentů, které jsou relevantní. Jedná se o materiály z pedagogicko-psychologické poradny, jimiž student svůj stav dokládá. Je nezbytné, aby doložil nejen doporučení k přiznání uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky, ale také zprávu, ve které jsou podrobnější informace o jednotlivých schopnostech studenta.

Zpráva by neměla být starší dvou let. Je vhodné zjistit, jakou diagnostickou baterií byl student diagnostikován.

D3. Náplň funkční diagnostiky

Tabulka č. 2: Náplň funkční diagnostiky ve vztahu k uchazečům a studentům

DysTest

Podle Metodického pokynu MŠMT je pro testování vysokoškoláků adekvátní baterie DysTest a Diagnostika SPU u adolescentů a dospělých osob. S testovou baterií by měli pracovat — po nezbytném zaškolení — speciální pedagogové, psychologové, lingvisté, popř. sociální pedagogové (po schválení školiteli).

Vlastní frekvence diagnostiky a rediagnostiky SPU je v kompetenci pracovníků jednotlivých center podpory. Praxe ukazuje, že již není nutné provádět diagnostiku SPU v průběhu studia VŠ opakovaně (každé dva roky), neboť diagnóza SPU se považuje za celoživotní a mezi jednotlivými diagnostikami na vysoké škole nejsou pozorovány výrazné rozdíly v jednotlivých složkách.

D4. Řízený rozhovor

  1. Zdravotní anamnéza:

  • rozhovor nad dodanou dokumentací,

  • léky a jejich vliv na studium (např. koncentrace pozornosti, zvýšená únava apod.)

  • další onemocnění/postižení (zrakové, sluchové, ADHD apod.),

  • poruchy pozornosti,

  • přetrvávající logopedické problémy.

2. Dosavadní vzdělávání:

  • Základní škola:

    • kdy byly SPU diagnostikovány,

    • jak problémy sami vnímali před diagnostikou (pokud si pamatují),

    • forma vzdělávání (inkluze x samostatná třída/škola pro žáky s SPU),

    • forma rozvoje žáka a jeho deficitních funkcí (reedukace),

    • přístup vyučujících (poskytnutí odlišných materiálů, kompenzačních pomůcek, odlišné způsoby hodnocení, doučování),

    • pomoc rodičů s učením.

  • Střední škola:

    • typ střední školy — zda odpovídá volbě VŠ, nebo student na VŠ otevírá zcela nový obor (pokud ano, co ho/ji k tomu vedlo),

    • přístup vyučujících — efektivita realizované podpory, celkový obraz, zda byla akceptována všechna/některá/žádná doporučení z pedagogicko-psychologické poradny,

    • úpravy během SŠ, průběh studia (konzultace, úprava studijních materiálů, odlišné způsoby hodnocení apod.),

    • maturitní zkouška — úpravy a průběh.

  • Vysoká škola:

    • dřívější studium VŠ (úspěšné x neúspěšné),

    • motivace pro výběr oboru — zda obor první volby, nebo nějaký druhotný (záchranné řešení), zda se jednalo o jejich volbu nebo zasáhli rodiče/rodinná tradice apod.,

    • ověřit znalost systému VŠ studia a požadavků na studenty (v rámci celého programu, v jednotlivých předmětech).

3. Charakteristické projevy specifických poruch učení:

  • čtení — tempo, chybovost, porozumění,

  • psaní — chybovost, čitelnost, tempo, seminární práce (schopnost formulovat myšlenky písemně), práce s informačními zdroji,

  • pozornost,

  • problémy pramenící z dyskalkulických obtíží.

4. Studijní strategie:

  • jak se učí na zkoušky/případně u prváků, jak se učili na maturitu (první velká zkouška s větším množstvím informací) — nejvíc podobné s VŠ,

  • jak si pořizují zápisky,

  • strategie učení, příp. kompenzační mechanismy.

5. Cizí jazyky:

  • jaké cizí jazyky se učili,

  • jak jsou na tom v jednotlivých oblastech (poslech, slovíčka, gramatika, čtení, psaní, eseje apod.).

6. Kompenzační pomůcky:

  • práce s PC, psaní všemi deseti,

  • odečítací software,

  • úprava formátování textu apod.,

  • které další pomůcky využívají.

7. Orientace v prostoru (a čase):

  • jak se na VŠ orientuje, zda trefí na místo určení,

  • zda stíhají chodit včas,

  • zda si nepletou data/časy,

  • jak si plánují čas (diář, aplikace).

8. Prezentační dovednosti:

  • jak zvládá prezentace před spolužáky,

  • jak zvládá ústní zkoušení, zda se daří strukturovaně formulovat myšlenky,

  • zapojení se do diskusí v seminářích.

9. Představa podpory ze strany pracovníků centra/vyučujících/zkoušejících:

  • jakou podporu očekává ze strany VŠ,

  • kde aktuálně pociťuje největší oslabení a zda má návrh na jejich řešení, popř. pomoc k jejich překonání

  • apod.

D5. Kritické momenty diagnostiky SPU

Cizojazyční studenti

V rámci FD zůstává neošetřena oblast cizojazyčných (zejména slovenských) studentů se SPU, kteří studují na českých VŠ, jelikož by bylo třeba diagnostikovat je na základě testové baterie v mateřském jazyce studenta. Nesnáz je i v tom, že s případnou slovenskou baterií k diagnostice SPU by pak pracovníci českých center nemohli relevantně pracovat vzhledem k jazykové odlišnosti.

Studenti s dyskalkulií

Většina studentů s dyskalkulií má i komorbiditu ostatních poruch učení, tedy zohledňujeme komplexní dopady SPU na studium ve všech předmětech. V rámci FD je třeba zjistit míru dopadů jednotlivých typů specifických poruch učení na všechny předměty, které má student ve svém studijním plánu, a organizaci jejich výuky. Ve výjimečných případech se setkáváme se studenty, kteří mají diagnostikovanou pouze dyskalkulii bez dalších typů SPU. U této skupiny osob studentů VŠ neexistuje v současné době specializovaná vysokoškolská diagnostická baterie pro zjištění a bližší prozkoumání dopadů těchto obtíží. Při nastavování funkční podpory pak musíme vycházet z deklarovaných obtíží studenta a požadavků předmětů a oborů/programů.

D6. Informování o závěrech FD

Pokud jde o termín informování, může záležet i na tom, zda student potřebuje adaptace v průběhu vlastní výuky nebo až u zápočtů a zkoušek.

Zkušenosti z jednotlivých VŠ

  • Vyučující by měl dostat informace o adaptaci průběhu výuky pro studenta se SPU zpravidla buď před začátkem semestru, nebo 2 až 4 týdny po začátku výukové části semestru, v odůvodněných případech i jindy v semestru.

  • Pokud se jedná pouze o adaptace konkrétních zápočtů/zkoušek (nejedná se o adaptaci výuky předmětu) pak stačí, když tuto informaci dostane zkoušející v adekvátní době před konáním zkoušky/zápočtu (záleží na praxi dané univerzity).

  • V případě, že student žádá zohlednění specifických potřeb v zápočtovém týdnu a/nebo v průběhu zkouškového období, lze sice funkční diagnostiku provést, ale adaptace budou realizovány až od následujícího semestru.

D7. Doporučená servisní opatření

V průběhu funkční diagnostiky je vhodné provést ověření minimálních kompetencí s cílem prozkoumat, zda student umí efektivně využít doporučená servisní opatření, podrobněji viz níže.

Adaptace studijní literatury

Studentům s SPU se většinou neposkytuje, i když v Metodice MŠMT je tato alternativa umožněna. Studenti jsou spíše vedeni k tomu, aby byli schopni s odbornou literaturou pracovat. Například jsou seznamováni s programy „text-to-speach“ („TTS“), často využívaný Claroread a další. V současné době je studentům doporučováno ke studiu mnoho distančních textů, které využívají strukturace textu, klíčových slov, shrnutí a kontrolní otázky, to vše obvykle je nápomocné.

Ověření: Dotazujeme se, jakým způsobem si student materiály upravuje (např. změna barvy pozadí, typ, velikost a barva písma, funkce Tezaurus, vyhledávání v textu, apod.). Je vhodné praktické ověření získaných informací.

Obsahový zápis

Obsahový zápis se poskytuje studentům, kteří mají výrazné obtíže při psaní, s koncentrací pozornosti a mají s touto formou podpory zkušenosti. Toto servisní opatření by mělo být využíváno zejména na počátku studia, postupně by měli být studenti vedeni k samostatnosti. Například jsou seznamováni s programy „speach to text“ (STT), jako je často využívaný NovaVoice a další. K tomu může sloužit také zdokonalování při psaní na počítači (psaní všemi deseti – webová aplikace psanihrave.cz, nedatluj.cz apod.), využívání diktafonu a následná efektivní práce s nahranou přednáškou.

Ověření: Dotazujeme se, jakou má student zkušenost s využíváním programů a aplikací určených k zapisování mluveného slova. Je vhodné praktické ověření získaných informací.

Individuální výuka a konzultace

Pro studenty se SPU je doporučována individuální výuka/konzultace zejména při studiu cizích jazyků. Je možné doporučovat i v jiných předmětech, které jsou pro studenty náročné. V této souvislosti je lepší hovořit o individuálních konzultacích, které jsou studentům poskytovány nad rámec běžné výuky. Nevyvazují tedy studenta z povinnosti docházet na výuku. Nezbytnost individuálních konzultací posoudí pracovník centra na základě sylabu předmětu, výpovědi studenta a případné konzultace s vyučujícím. Individuální výuka/konzultace je doporučována pro konkrétní předmět a daný semestr.

Ověření: Další ověření není vyžadováno.

Studijní asistence

V rámci studijní asistence je studentům s SPU poskytován nácvik studijních strategií, který vede ke zvýšení kompetencí ve studiu. Nabídka kurzů pro rozvoj studijních strategií je v kompetenci jednotlivých center.

Zkušenosti z jednotlivých VŠ jsou takové, je třeba věnovat pozornost těmto oblastem:

  • práce s texty,

  • verbální a prezentační dovednosti,

  • paměťové strategie,

  • plánování,

  • orientace v prostoru/čase,

  • péče o psychické zdraví,

  • další oblasti předpokládaných obtíží.

Všechny tyto oblasti mohou být rozvíjeny individuální formou (např. dle programu Já na to mám!) nebo formou skupinovou — kurzy/workshopy (jednorázové nebo kontinuální).

V rámci studijní asistence je možné studentům se SPU (zejména studentům s dysortografií) doporučit redakční služby při psaní bakalářských a diplomových prací. Nezbytné je aktivní zapojení studenta v průběhu redakce. Některé VŠ poskytují jazykové poradenství, jiné kurzy psaní BP a DP.

Ověření: Vyplyne z funkční diagnostiky.

Časová kompenzace

Jedná se o nejčastěji navrhované servisní opatření. Jeho míra je závislá na individuálních potřebách studenta a požadavcích oboru/předmětu.

Zkušenosti z jednotlivých VŠ jsou následující:

  • navýšení o 25 %

  • navýšení o 33 % (obvykle SPU v kombinaci s pomalým pracovním tempem nebo ADHD/ADD)

  • navýšení o 50 % (obvykle SPU v kombinaci s tělesným postižením, poruchami autistického spektra, psychickým onemocněním, aktuálním zdravotním stavem studenta, apod.)

  • navýšení až o 100 % (navrhuje se například při krátkých „rozstřelových“ testech, kdy charakteristika zadávání testu vyžaduje okamžité studentovy reakce)

Běžně se míra časové kompenzace liší na základě požadavků předmětu. Je možné, že má student v různých předmětech či zkouškových situacích odlišnou časovou kompenzaci.

Ověření: vyplyne z funkční diagnostiky. Zároveň je vhodné brát v potaz charakter a délku zkoušky. V situaci, kdy zkouška trvá dlouho (např. 90 minut a více), se stává navýšení času kontraproduktivní vzhledem k udržení pozornosti studenta a zvýšené unavitelnosti studenta. V takovém případě můžeme doporučit níže uvedené režijní opatření.

Režijní opatření

Jedná se o široké spektrum servisních a organizačních opatření. Může jít o jednorázové či opakované opatření, jehož náplň se může odlišovat.

Zpravidla se jedná o následující:

  • rozdělení déle trvající zkoušky na dílčí části mezi nimiž bude časová prodleva, přičemž jednotlivé části zkoušky je nutné absolvovat v časovém rozmezí dle domluvy s vyučujícím,

  • adekvátní úprava bodového hodnocení v situacích, kdy navýšení času není možné z různých důvodů realizovat,

  • adekvátní úprava množství testových otázek v situacích, kdy navýšení času není možné z různých důvodů realizovat

  • individuální termín zkoušky,

  • individuální zadávání zkoušky (student se seznámí se zadáním zkoušky, má možnost se doptat na méně srozumitelná místa, následně proběhne zkouška),

  • možné ústní dovysvětlení napsaného (v případě hůře čitelného písma),

  • poskytování tištěného zadání zkoušky (nepřepisovat z tabule/nezapisovat diktované zadání),

  • poskytnutí papírového zadání zkoušky v případě nevyhovující elektronické formy zkoušky,

  • úprava zadání zkoušky (např. zvětšené písmo, větší řádkování, bezpatkové písmo, větší okraje),

  • umožnění psaní poznámek/dílčích kroků na samostatný papír,

  • umožnění zvýraznění klíčových pojmů v tištěném zadání zkoušky,

  • realizace zkoušky v centru podpory s dohledem pracovníka centra,

  • konzultace pracovníka centra s vyučujícím/zkoušejícím za účelem bližšího vysvětlení specifických potřeb daného studenta.

Ověření: Vyplyne z funkční diagnostiky a ověření požadavků oboru/předmětu.