Skupina studentů s pohybovým postižením je charakteristická především snížením funkcí v oblasti pohybových schopností. Ty se mohou týkat jak dolních končetin, a tedy omezení možnosti samostatného pohybu bez dalších osobních zařízení (opěrné hole, mechanické či elektrické vozíky), tak končetin horních a s tím související nižší schopností manipulace s předměty (ve studijním prostředí např. s fyzickými knihami, klávesnicí, psacími pomůckami, přístrojovou technikou apod.). Může se také jednat o kombinaci výše uvedeného.
Zdroj informací představují jednak uznatelné doklady, jednak subjektivní pohled studenta na vlastní omezení. Zhodnocení zdravotního stavu slouží jako východisko pro rozklíčování aktivit s předpokládaným limitovaným výkonem.
Kompenzační pomůcky, sociální služby, medikace, lázně, … a indikace vhodných studijních nástrojů podpory.
Student přichází s vlastní studijní historií a osvědčenými mechanismy, které je třeba prozkoumat, zároveň je třeba mít na zřeteli, že studium na VŠ je nová životní zkušenost se specifickými nároky. Funkční diagnostik by měl sledovat studijní anamnézu, využívané kompenzační pomůcky, medikaci studenta (pokud mohou vedlejší účinky ovlivnit plnění studijních povinností (například ovlivňují soustředěnost, denní režim studenta, a podobně) a další faktory ovlivňující průběh studia (lázeňská péče či pravidelná nutnost hospitalizace, využívání sociální služby osobní asistence či jiných služeb). Cílem FD je v tomto případě stanovení vhodného nastavení prvků podpory a upevnění využívaných kompenzačních mechanismů.
Připomínáme, že vhodnost užití kompenzačních mechanismů může být relativní, např.:
Užívání elektrického vozíku může přispět k dosažení samostatného pohybu po budově, ale současně může působit kontraproduktivně při ovládání přístrojů v laboratoři se špatnou přístupností, kde by bylo — vzhledem k rozměrům a snadnějšímu ovládání vozíku asistentem — praktičtější využívat vozík mechanický.
Antianxiolitika mohou dopomoci zvládat stresové situace, ale současně mohou bránit udržování pozornosti.
Funkční diagnostik by měl být připraven představit nároky kladené na studenta z hlediska pohybových schopností, zejména fyzické bariéry prostředí, v němž probíhá plnění studijních povinností, dále na nároky spojené s užíváním jemné motoriky a další specifické požadavky (např. praxe, laboratoře a podobně). Pokud tyto informace nemá, je žádoucí, aby komunikoval s garantem daného oboru/programu nebo s jiným kompetentním pracovníkem z dané fakulty.
U různých lidí se stejným objektivním nálezem se může objevovat různá míra přizpůsobení, resp. různá funkční schopnost. Vyšší adaptabilitu lze předpokládat u studentů s vrozeným postižením. Při progresivních onemocnění či získaných postižení je vhodné vyžadovat aktuální lékařské zprávy a mapovat:
přizpůsobení studenta na změněný/měnící se zdravotní stav
schopnost udržovat kontakt s centrem podpory
schopnost domlouvat se na podrobnostech revizní diagnostiky (individuální systémové nastavení)
Aktivity, jejichž výkon je ztížen omezením tělesných funkcí a struktur v souvislosti s kvalitami okolí, např. fyzické bariéry.
Při znalosti studentových pohybových potíží a nároků kladených při studiu je cílem funkční diagnostiky vytipovat aktivity, jejichž výkon by mohl být problematický. Například plnění praxí, práce v laboratořích, dojíždění na výuku.
Jedná se o oblasti, u nichž u studenta můžeme předpokládat omezený výkon vzhledem ke sníženým tělesným funkcím a bariérovosti prostředí. Omezení je východiskem pro indikaci kompenzačních opatření či modifikaci prostředí.
Při vyhodnocování subjektivního studentova pohledu na vlastní schopnosti je třeba mít na zřeteli rozdílnost studijních nároků (rychlost psaní, délka přednášek,a podobně) při studiu na střední a vysoké škole, případně při různých vysokoškolských studiích.
schopnost pohybu (zdravotní stav a fyzická přístupnost budov a exteriérů)
Služba osobní asistence (případně studijní asistence či přepisovatelský servis) se jeví spolu s odstraňováním fyzických bariér jako klíčová pro kompenzaci či zmírnění dopadu omezených pohybových schopností, respektive bariérovosti prostředí. Rozsah úkonů osobní asistence má studentovi zajistit uspokojení všech potřeb vyplývajících z limitace pohybových funkcí, jejichž naplnění je předpokladem možnosti studia
specifické nároky studijního programu (praxe, laboratoře, obsluha zařízení, a podobně)
schopnost ústního projevu studenta
schopnost práce s potřebnými technologiemi (tužka a papír, běžná obsluha PC, specializovaný software, a podobně) a jiné úkony spojené s potřebou využívání jemné motoriky
schopnost zaujmout správnou polohu při výukových aktivitách a vytrvat v ní potřebnou dobu
využívaný způsob dopravy
bydlení
využívání mimouniverzitních podpůrných služeb
stravování
parkování
Při samotném rozhovoru se zaměřujeme na:
vymezení potenciálně problematických situací v rámci studia studenta s omezením pohybových schopností
studentovy používané kompenzační opatření (kompenzační pomůcky, využívané služby, asistivní technologie, apod.), je vhodné nejen zjišťovat, jaké kompenzační pomůcky a asistivní technologie student zná, ale zda je umí vhodně využívat nebo zda byl by schopen si jejich využívání osvojit
získání studentova subjektivního pohledu na vlastní zdravotní stav
studijní anamnézu včetně doposud využívaných kompenzačních opatření
informování studenta o nárocích studia (fyzické prostředí, specifické nároky s ohledem na hrubou a jemnou motoriku)
naplánování podpory (stanovení podpůrných opatření a domluva postupu předávání informací o specifických potřebách vyučujícím)
informování o možnosti revize FD s cílem zhodnocení vhodnosti nastavených opatření a zjištění studentovy schopnosti zvládat studijní povinnosti
Je základním nástrojem hodnocení studentových schopností/funkcí (pohyb, četba, psaní, mluva, pozornost) je pozorování, příp. poslech. Probíhá při neplánovaných i plánovaných aktivitách.
Časové navýšení pro plnění maturitní zkoušky připouští minimální navýšení o 75 procent. Navýšení při vysokoškolském studiu lze nastavit v míře dle zvyklostí centra podpory a časem revidovat podle potřeb.
Masarykova univerzita připravuje podmínky pro využití DysTestu (baterie testů pro diagnostiku specifických poruch učení u studentů vysokých škol a uchazečů o vysokoškolské studium) také pro účely FD studentů s pohybovým postižení při ověřování schopnosti čtení a psaní. V současné chvíli je možné využít subtesty zmíněné baterie alespoň orientačně.
Je dobré, aby v rámci FD byly objektivně ověřovány pohybové schopnosti?
Pohybové schopnosti jsou ověřovány zejména pozorováním studenta v běžném režimu, zpravidla při schůzce s pracovníkem centra podpory. Není eticky zcela vhodné vyžadovat po studentovi jejich předvádění. Kromě pozorování je využíváno rovněž kladení otázek, které mapují studentovy zkušenosti/představy s prostředím univerzity, např. dotazování na průběh cesty do centra podpory, zda student již navštívil prostory fakulty/výuky/stravovacího zařízení, zda se orientuje v rozmístění bezbariérových toalet a výtahů na univerzitě, apod. Součástí praktického ověření pohybových schopností studenta může být i prostorová orientace, a to zejména v případech, kdy je výuka umístěna do architektonicky méně přístupných budov (například památkově chráněných) nebo v případě, kdy víme, že se student bude muset během výuky přemisťovat po kampusu univerzity a se všemi prostory se zatím nemohl seznámit sám.