Vymezit obecnou charakteristiku studentů, jimž je věnována tato kapitola, je velice obtížné, jelikož zahrnuje tři samostatné kategorie.
U studentů s poruchou autistického spektra (kategorie E) můžeme vnímat zejména obtíže projevující se v iniciaci a udržení vzájemné sociální interakce a komunikace ve spojení se specifickými omezujícími a repetitivními vzorci chování či zájmy. Studenti mají „komplexní kognitivně-behaviorální deficity“, které se projevují v mnoha oblastech a nelze je přičíst vývojové poruše intelektu (Raboch a kol., 2015). Nejčastěji se v této oblasti setkáváme se studenty s diagnostikovaným Aspergerovým syndromem, atypickým autismem nebo dětským autismem vysoce-funkčního typu (Pastieriková, 2019).
Studenti s psychickým onemocněním (kategorie F) jsou heterogenní skupinou s velkým množstvím diagnóz. Nejčastěji se jedná o studenty s neurotickým onemocněním (např. generalizovaná úzkostná porucha, obsedantně kompulzivní porucha apod.), poruchami osobnosti, afektivními poruchami (tj. poruchami nálady), ale také studenty s psychotickými poruchami (např. schizofrenie, duševní poruchy s bludy apod.). Jejich projevy se liší napříč jednotlivými diagnózami i mezi jednotlivými studenty se stejnou diagnózou (Kolektiv autorů, 2016).
Studenti s narušenou komunikační schopností (kategorie F) představují taktéž heterogenní skupinu studentů s různými diagnózami. Jejich obtíže se mohou projevovat jak v rovině produkce (vyjadřování), tak i recepce (porozumění) řeči. Narušená komunikační schopnost se může projevovat zejména v rovině foneticko-fonologické, morfologicko-syntaktické, lexikálně-sémantické či pragmatické (Lechta, 1990). Nejčastěji se na vysoké škole můžeme setkat se studenty, kteří mají diagnostikovanou koktavost, mutismus, afázii, dysartrii či některou z poruch výslovnosti ale také poruchou hlasu a rezonance mluvené řeči (Vitásková, Mlčáková, 2014).
Pohled na funkční diagnostiku je v této kapitole záměrně předkládán v komplexní podobě mj. proto, že se specifické obtíže v těchto kategoriích v praxi velice často kombinují a prolínají. Proto je možné využívat předkládané postupy a prostředky k funkční diagnostice v komplexní podobě, případně se inspirovat pouze v dílčích částech, které jsou adekvátní s ohledem na aktuální potřeby studentů jak s poruchou autistického spektra, psychickým onemocněním či narušenou komunikační schopností.
Tabulka ukazuje jednotlivé posuzované oblasti (kterých se funkční diagnostika dotýká) v kontextu specifických potřeb jednotlivých studentů horní část tabulky) a konkrétní servisní a organizační opatření, na které mají studenti v jednotlivých oblastech nárok (spodní část tabulky).
Tabulka: Přehled nejčastěji poskytované podpory v jednotlivých oblastech v kontextu cílových skupinMinimální servisní a organizační opatření jsou uvedena v Metodickém pokynu MŠMT, na základě zkušeností a dobré praxe je však nutné podotknout, že studentovy obtíže mohou přesahovat základní rámec minimální podpory a v některých případech je možné poskytnout studentovi podporu i z jiných oblastí, jelikož si to charakter či intenzita jeho specifických potřeb vyžaduje. Tabulka č. 3 ukazuje jednoduchý přehled — škálu nejčastěji poskytované podpory v jednotlivých oblastech v kontextu cílových skupin (počet bodů znázorňuje frekvenci poskytované podpory v jednotlivých oblastech). Je však nutné podotknout, že jednotlivá podpora se může lišit s ohledem na vnitřní pravidla pracoviště nebo zažitou praxi.
S ohledem na možnosti poskytovaných služeb je možné poskytování některých služeb zařadit do různých oblastí — např. podporu studenta při psaní závěrečné práce lze zařadit jako nácvik studijně-pracovních strategií, který vyžaduje studijní asistenci nebo jako redakční služby, které spadají do osobní asistence.
Frekvenci poskytované podpory je nutné vnímat individuálně — např. pokud u studenta s není dostačující navýšení časového limitu nebo organizační opatření např. při komunikaci s vyučujícím týkající se závěrečné práce, lze konzultace navíc s odpovídajícím časovým rozsahem vykázat jako individuální výuku.
Tato oblast zahrnuje mezilidská jednání a vztahy (sociální a emoční dovednosti). Můžeme sem řadit nejen vztahy s vrstevníky, ale také vztahy s vyučujícími/autoritami či dalšími lidmi v prostředí vysoké školy. Spadají sem také komunikační a jazykové dovednosti (inicializace, průběh komunikace a jeho ukončení, řečové funkce). Tuto doménu lze z hlediska charakteru ověřit zejména na základě pozorování a realizace rozhovoru.
V této oblasti hovoříme zejména o oblasti učení/učebních strategií, schopnost nápodoby, motivace a soustředění, zhodnocení exekutivních funkcí, adaptace na vzdělávací proces). Doména se promítá nejen do oblasti práce s psaným textem, práce se symbolikou a grafikou, ale má přesah i do dalších oblastí. U této domény je možné využít zejména metodu rozhovoru, pozorování/testování.
celková úroveň komunikace (pozorování, rozhovor) — sledujeme kvalitu komunikace (její plynulost, tempo komunikace, věcnost, koherentnost sdělení, přiléhavost odpovědí, používaná terminologie, schopnost popsat své obtíže, odbíhání od tématu, zárazy či bloky v komunikaci, strach z komunikace — logofobie, ale i to, zda za studenta/uchazeče o studium jedná třetí osoba, zda je nezbytné preformulovat pro studenta otázky)
projevy narušení jazykových funkcí (narušené tempo řeči; dysprozodie, hlasové poruchy, kompenzační mechanismy u některých NKS — práce s dechem, podpůrná gestikulace,narušení porozumění řeči, dysgramatismy)
preferovaný způsob komunikace (včetně používaných pomůcek - např. komunikátor), schopnost komunikovat v online prostředí, dále pak např. schopnost vést dialog, projevovat zájem o komunikačního partnera (včetně kvalit zrakového kontaktu), deficity v oblasti pragmatické roviny komunikace, které se mohou promítnout např. do konzultací s vyučujícími, prezentování před skupinou osob, schopnosti pracovat ve skupině aj.
specifika v chování — např. stereotypie v chování/řeči, abnormality v zájmech, změny v nastavení medikace (pozorování, rozhovor)
projevy stresu a zátěžové situace — jak se projevuje do komunikace a projevů chování (má student strategie zvládání zátěžových situací?)
adaptace na prostředí školy
dovednosti studentů v oblasti psaní, čtení, porozumění textu a rychlosti zpracování úkolů — pracovní tempo (lze využít některé subtesty DysTestu, ukázka zápisků)
čtení
psaní — pozorovat zejména čitelnost písma (zda lze poznámky využít pro učení)
motorické obtíže — jemná motorika, grafomotorika, ale i hrubá motorika (může mít vliv na některé studované programy)
proces učení — motivace k učení, studijní strategie (podpůrné mechanismy při učení) (rozhovor) včetně popisu pracovního chování
pozornost a paměť — kvalitativní posouzení (pozorování,rozhovor)
organizace času a plánování (pozorování, rozhovor)
aktivita jedince a schopnost/motivace spolupracovat
samostatnost při zpracování úkolů a přípravě na výuku (pozorování, rozhovor)
oblast cizích jazyků (mají projevy související s diagnózou dopad na tuto oblast? zhoršují se obtíže v jiném jazyce?)
práce s informačním systémem univerzity (IS, STAG) (praktické ověření)
práce s technologiemi (úkol pro studenta/praktické posouzení)
Zkuste popsat, jak vypadala vaše komunikace s vyučujícími u maturity? (zátěžová situace)
Zvládnete identifikovat problém, popsat jej a říci si o pomoc, pokud problém nezvládnete vyřešit? (adaptace)
Zvládáte prezentovat/hovořit před skupinou cizích osob? (zátěžová situace, komunikace)
Ovlivňuje medikace Vaše komunikační schopnosti?
Jaké byly Vaše dosavadní zkušenosti s prací ve skupině?
Stává se Vám, že máte obtíže s vyjádřením svých myšlenek v náročné/stresové situaci nebo že se zhorší Váš verbální projev? Jak taková situace vypadá?
Co vám pomáhá pro usnadnění komunikace s vyučujícími - kolegy (identifikované vyrovnávací či kompenzační strategie)
Míváte problémy s porozuměním otázce či slovním pokynům?
Když se učíte, co Vám při učení pomáhá, např. čtení nahlas, opakování látky nahlas, poslouchání přednášky na diktafonu, myšlenkové mapy)?
Zvládáte si dělat poznámky ve výuce tak, aby Vám pomohly při učení, abyste zaznamenal/a důležitý obsah? Používáte počítač nebo je píšete rukou?
Jsou pro Vás zápisky z výuky čitelné? Jak potom se zápisky pracujete? Jak pracujete se skripty? Upravujete si je? Jaké pomůcky používáte (např. zvýrazňovače, post-ity)?
Máte problém naučit se na zkoušku - jaké? Co vám pro přípravu na zkoušku pomáhá?
Máte osvojené nějaké strategie usnadňující vám organizaci aktivit/učení? Zvládáte si rozvrhnout úkoly/učení v čase? Máte potíže dokončovat úkoly?
Vitásková, K., Mlčáková, R. Student s narušenou komunikační schopností na vysoké škole. Olomouc: Univerzita Palackého, 2014.
Je možné použít některé části DysTestu nebo vytvořit vlastní soubor otevřených/uzavřených otázek, které má student následně za úkol zpracovat, ale inspirovat se můžete také otázkami z programu “Já na to mám!” pro vysokoškolské studenty (obsahuje otázky v oblastech kognitivních schopností a procesu učení).
Příklady nejčastěji užívaných závěrů funkční diagnostiky:
Úprava prostorových podmínek — např. klidné prostředí při realizaci mluveného projevu (konzultace/zkouška), zajištění menšího počtu osob ve skupině při komunikaci/práci,
Organizační opatření — změna formy komunikace/práce při zadání individuálních úkolů, respekt k dočasné pasivitě ve výuce (při změnách v medikaci), ovlivnění pořadí studentů při zkoušení, modifikace/adaptace formy zkoušení, náhradní plnění povinností za předpokladu, že není možné absolvovat povinnou účast na výuce, možnost využít počítač při plnění některých písemných zadání, individuální termín na testy/zkoušení.
Úprava časových podmínek — např. časová kompenzace (navýšení času na formulování odpovědi s možností realizovat dechové cvičení před projevem/prezentováním, realizace přestávek v průběhu zkoušení)
Nácvik studijně-pracovních strategií rozvíjející komunikačně-sociální dovednosti.
Popis specifických projevů (se souhlasem studenta) tak, aby na to byli vyučující připraveni a student nebyl nucen pokaždé své potíže znovu vysvětlovat.
Příklady nejčastěji užívaných závěrů funkční diagnostiky
Časová kompenzace — procentuální navýšení času v případě písemných zápočtů, zkoušek, v případě, že se jedná o otevřenou formu otázek; při práci s textem;
Úprava formy zkoušení — možnost realizovat zkoušku na PC/notebooku/rukou (PC/notebook specificky upravený pro tyto účely), umožnit studentovi dovysvětlit písemný projev ústně, snížení počtu osob při práci/zkoušení
Diktafon (neopomenout zejména souhlas vyučujícího s nahráváním výuky), pořízení záznamu z výuky, materiály od vyučujících, přístup k elektronickým materiálům k jednotlivým předmětům.
Zapisovatelská služba — obsahový zápis (ve výjimečných případech s ohledem na pracovní tempo, motorické obtíže či další komorbidity)
Rozložení déle trvající zkoušky na části — v případě sníženého pracovního tempa například v důsledku medikace
Tato oblast zahrnuje sebeobslužné aktivity a zajištění fyzických aktivit souvisejících se studiem — např. orientace v prostoru, zahrnuje také ale sebeobslužné úkony v rámci samostatného bydlení aj.
Jedná se o oblast, která může u některých studentů ovlivňovat fungování na vysoké škole. Specifika smyslového vnímání se mohou projevovat na škále mezi dvěma póly: hypersenzitivitou a hyposenzitivitou (tj. zvýšená a snížená citlivost na smyslové podněty).
sebeobsluha/manipulace s předměty denní potřeby (praktické posouzení, rozhovor)
analýza prostoru k učení (možná návštěva kolejí)/zajištění externími službami
denní režim (pravidelnost — např. s ohledem na spánek, rozvržení aktivit během dne), ale i trávení volného času/plánování volného času (rozhovor)
oblast stravovacích návyků a sebeobsluhy (např. nákup potravin, dovednost vařit návštěva menzy)
orientace v prostoru (v rámci města, konkrétní budovy)/v systému výuky (praktické ověření — např. orientace v mapě, u PC, rozhovor)
je vhodné zaměřit se nejen na funkce zraku, sluchu, taktilního vnímání, čichu či chuti, ale s ohledem na specifika studovaných programů také na oblast vestibulárních funkcí nebo propriocepce (rozhovor)
u studentů s PAS se může objevit tzv. meltdown (krize), případně tzv. shutdown (vypnutí)
výraznější obtíže v rámci funkční diagnostiky se váží spíše na hypersenzitivitu
medikace — zvýšená citlivost, apatie na některé podněty
přidružené obtíže v rámci smyslového vnímání — epilepsie, migrény
Jak dlouho vám trvá zorientovat se v novém prostředí? Máte problémy, když se přesune výuka z místnosti do místnosti? Jak v takových případech reagujete?
Zvládáte si zajistit věci potřebné pro samostatný život na kolejích (např. hygienické potřeby, potraviny, vaření)?
Dokážete si zajistit přístup do menzy, knihovny?
Pokud nevíte, jak funguje knihovna, kde probíhá seminář, víte, koho se zeptat? Máte kolegu/kolegyni, kteří Vám často s tímto pomohou? Víte, na koho se obrátit na fakultě/katedře? Kde to zjistit?
Co Vám během přednášky/učení/zkoušky dokáže narušit soustředění?
Máte nějaké funkční strategie při smyslovém přetížení?
Příklady nejčastěji užívaných závěrů funkční diagnostiky:
osobní asistence/studijní asistence — např. na kolejích, ve většině případů se nejedná o dlouhodobou asistenci
nácvik studijně-pracovních strategií — typicky např. v knihovně (vytvoření přístupu/účtu, půjčování knih, systém vyhledávání v univerzitní knihovně, pravidla)
nácvik prostorové orientace — typicky ve městě, v prostorách univerzity/kampusu
Příklady nejčastěji užívaných závěrů funkční diagnostiky:
hledat spolu se studentem možné strategie zvládání smyslového přetížení, pomoci mu uvědomit si, kdy situace nastávají (co předchází smyslovému přetížení) a zvědomit své prožívání
po dohodě se studentem informovat vyučující, jaké prostředí pro vykonávání zkoušky je žádoucí, aby nedocházelo k excesům nebo popis možného studentova chování na přednáškách a jeho příčiny
BOGDASHINA, O. Specifika smyslového vnímání u autismu a Aspergerova syndromu. Praha: Pasparta, 2017.
Nestandardní chování se může projevovat a zasahovat do různých domén, proto jej vymezujeme zvlášť jako samostatnou oblast, kterou je ale vhodné vnímat v kontextu dalších oblastí. V případě nestandardního chování se jedná o takové chování, které je běžně v repertoáru chování studenta, ale jeho okolí jej může vnímat jako nestandardní nebo až problémové.
Na základě dobré praxe je doporučováno zjistit, co takovému chování obvykle předchází, detailní popis chování studenta, ale také to, co po tomto chování většinou následuje (např. reakce okolí). Tyto informace nám mohou ukázat na potencionální funkci tohoto chování a vyhodnotit, jaký způsob intervence/nácviku zvolit v budoucnosti.
V rámci FD nelze zachytit všechny obtíže, které mohou při studiu nastat. Typicky se jedná o krizové situace, nebo specifické projevy některých studentů, které následně ovlivňují/narušují např. činnosti v průběhu výuky a nutí okolí na tyto projevy chování reagovat. Jedná se o takové chování, které není u studenta běžné — váže se na specifické situace (např. zhoršení zdravotního stavu, krizové situace, situace provázané se zvýšeným stresem), ale může se též jednat o chování, které se objeví v důsledku smyslového přetížení.
V průběhu FD je důležité propracovat se ke konkrétním projevům a situacím, nejlépe však v kontextu (co takovému chování v minulosti většinou předcházelo, ale také, co po chování následovalo). Specifické situace nebo projevy v chování je vhodné se souhlasem studenta ve FD popsat, upozornit na možné spouštěče, projevy v chování a možnosti práce se studentem v takové situaci (možnost opuštění místnosti, přivolání odborné pomoci, tolerance neobvyklého chování bez upozornění či reakce na něj, nabídka pomoci, verbální povzbuzení atd.).
obtěžující/nevhodné chování k jiným osobám nebo ve specifickém prostředí
emoční a neurotické poruchy ovlivňující chování studenta
komorbidita jiných onemocnění/poruch, které mají vliv na projevy chování
historie suicidálního chování, projevy sebepoškozování
existují spouštěče tohoto chování? a co většinou následuje po tomto chování?
jak student vnímá a reaguje na změny, jak se přizpůsobuje novým situacím
obtíže ve verbální komunikaci vyvolávající pozornost či reakci okolí
jak student vnímá lidi kolem sebe (spolužáky, učitele, studijní referentky)
Jak u Vás vypadá zhoršení zdravotního stavu/krize? Co těmto situacím obvykle předchází a co Vám v těchto situacích obvykle pomohlo?
Co je pro Vás zátěžová situace? Jak se projevuje na Vašem chování?
Dokážete vyhodnotit, že máte obtíže/problémy?
Pokud jste v zátěžové situaci/krizové situaci dokážete si říci o pomoc? Koho obvykle kontaktujete a jakým způsobem?
Koho mohu kontaktovat, když se mi nebudete ozývat a přestanete docházet do výuky? Mohu kontaktovat Vašeho ošetřujícího lékaře (psychiatra), rodinu, kamarády?
Navštěvujete nějakého odborníka (psychiatra, psychologa, psychoterapeuta, logopeda aj.), se kterým pracujete na svých obtížích?
Co si zásadně nepřejte aby vyučující/spolužáci udělali, v případě, že se zhorší Váš zdravotní stav?
Existují nějaké další zdravotní obtíže, které mají nebo mohou mít vliv na studium?
Vycházel/a jste vždy dobře se spolužáky a učiteli? Popište své dosavadní zkušenosti.
Jak pracujete se svými obtížemi? Cítíte potřebu na sobě pracovat?
Když jste ve stresu, jak to ovlivňuje Vaše chování a reakce na okolí?
Objevuje se u Vás nějaké chování, které se ostatním zdá zvláštní, nezvyklé nebo neočekávané?
Jak zvládáte, pokud si někdo všimne specifického projevu potíží v řeči? Je něco, co je pro Vás obzvláště těžké zvládnout?
Objevuje se u Vás nějaké chování, které v minulosti někdo označil za problémové? zvláštní? Co takovému chování většinou předcházelo? A co po něm většinou následovalo?
Příklady nejčastěji užívaných závěrů funkční diagnostiky:
Vytvořte si se studentem “krizový plán” — tento plán by měl obsahovat popis některých situací a variant jejich řešení, doporučujeme vytvořit jej písemně a připojit studentův i váš podpis (plán může obsahovat popis krizových situací/zhoršení zdravotního stavu a konkrétní možnosti jejich řešení)
Rozhovor funkčního hodnocení chování — věnuje se nestandardnímu/problémovému chování, sběr A-B-C dat, Škála hodnocení motivace (tyto materiály mohou pomoci k odhalení funkce chování studenta)
orientačně lze využít Škálu impulzivity (SIDS), příručka pro praxi (Dolejš a Skopal)
orientačně lze využít Škálu úzkostnosti (SUDS), příručka pro praxi (Dolejš a Skopal)
příklady nejčastěji užívaných závěrů funkční diagnostiky):
specificky nácvik vhodných/žádoucích studijně-pracovních strategií (např. podpora sociálně přijatelného chování)
vysvětlování a popis přiměřených sociálních interakcí (co je přijatelné a co ne, proč se dotyčný zachoval tak či onak, co to může vyvolat)
popsat případné nestandardní chování vyučujícímu, tak aby zvládl odlišit tolerovatelné chování např. od krizové situace
Diagnóza: středně těžká depresivní fáze, dif. dg. bipolární afektivní porucha
Popis obtíží: Klient se obrátil na centrum ve 2. ročníku studia Biologie a ekologie, kdy došlo k výraznému zhoršení jeho obtíží. U studenta se střídaly depresivní fáze s obdobím zvýšené aktivity, doprovázené zvýšeným sebevědomím, zrychleným myšlením, hovorností, popisem velkých plánů. Student se ve výuce vyjadřoval nevhodnými výrazy a komentoval výuku nevhodnými poznámkami. Toto chování nebyl schopen ovládat, zpětně si však uvědomoval jeho dopad (po odeznění akutních projevů). V těžším období depresivní fáze byl schopen pouze základní sebeobsluhy, nedokázal plnit žádné studijní povinnosti. Opakovaně se odhlašoval z naplánovaných zkoušek, seminární práce odevzdával se zpožděním.
Na základě funkční diagnostiky byla studentovi navržena tato podpora:
Časová kompenzace 25 % ve vztahu k písemným pracím a zkouškám.
Při ústním zkoušení poskytnutí navýšení času o 25 % na písemnou přípravu.
Poskytnutí studijních podkladů (např. prezentace z výuky) od vyučujících v případě nepřítomnosti studenta z důvodu zhoršeného psychického stavu.
Tolerování možnosti vyšší absence ve výuce (z důvodu kolísavého psychického stavu - nutno doložit aktuální lékařskou zprávou).
Ve výuce se u studenta mohou objevit stavy výrazně zvýšené aktivity, hovornost, roztržitost, tyto projevy souvisí s jeho onemocněním (chování není schopen vědomě regulovat), v případě, že by však narušoval proces výuky, můžete mu sdělit, aby výuku opustil.
Tolerování snížené schopnosti soustředění v období zhoršeného psychického stavu (pomalejší reakce studenta, tišší komunikace).
Umožnění vypsání zvláštního termínu pro konání zápočtu/zkoušky.
V období zhoršeného psychického stavu je výrazně snížena kapacita studenta adekvátně plnit své studijní povinnosti. Prosíme umožnit mu v takovém případě prodloužení termínu pro odevzdání seminárních prací/protokolů/individuálních úkolů, výjimečně také vypsání individuálního termínu pro konání zkoušek či zápočtových testů (posunutí termínů). Student v tomto období není schopen plné koncentrace a je výrazně snížena jeho intelektová výkonnost. Pokud taková situace nastane, student Vás bude dopředu kontaktovat.
Diagnóza: poruchy pozornosti, úzkostné poruchy a poruchy spánku
Popis obtíží: Studentka potřebuje kompenzovat poruchy pozornosti a psychické obtíže, které se projevují zvýšenou úzkostností a problémy se spánkem. Následná únava má negativní dopad na soustředění, paměť a organizaci studijních povinností. Na seminářích může mít problém se zapojováním se do skupinových diskusí a s prezentací před větší skupinou osob. Mívá také obavy z komunikace s vyučujícími a z ústního zkoušení. Studentčin zdravotní stav může být během semestru proměnlivý, v extrémních případech nemusí být schopna se kvůli přechodnému zhoršení stavu účastnit výuky.
Na základě funkční diagnostiky byla studentce navržena tato podpora:
v případě administrace testů nebo písemné přípravy na ústní zkoušení na navýšení časového limitu až o 33 % standardního času (podle typu testu),
na přednostní zápis do předmětů, jejich seminárních skupin a ke zkouškovým termínům s ohledem na zajištění rovnoměrné studijní zátěže během výukového a zkouškového období,
na toleranci zvýšené absence a možnost dohody na náhradním plnění tak, aby bylo možné předmět ukončit. Na případném náhradním plnění a maximální tolerované míře absence se studentka musí domluvit s vyučujícím na začátku semestru,
na přednostní zkoušení v případě ústní zkoušky, aby byla co nejvíce snížena míra stresu a má na písemnou přípravu v tichém prostředí bez přítomnosti dalších zkoušených studentů,
v případě ústního zkoušení studentce pomůže, má-li dostatek času na formulaci odpovědi, příp. má-li možnost ujasnit si strukturu své odpovědi prostřednictvím písemné přípravy před samotným zkoušením,
na stanovení individuálního harmonogramu odevzdávání seminárních prací, projektů či domácích (průběžných) úkolů tak, aby pro ní bylo jejich odevzdání zvládnutelné s přihlédnutím k možným zdravotním obtížím,
využít kromě standardních termínů také individuální termíny testů či ústního zkoušení tak, aby splnila podmínky pro postup do dalšího semestru (příp. po domluvě s vyučujícím může být vyzkoušen i mimo zkouškové období), není-li možné ze zdravotních důvodů ukončit předmět v některém z řádných termínů,
na individuální i skupinové psychologické a pedagogické poradenství k potřebným kompenzačním strategiím včetně nácviku nezbytných kompenzačních dovedností nebo nácviku práce s asistivními technologiemi,
na možnost administrace písemných testů v prostorách Střediska, mimo hlavní zkušební skupinu tak, aby bylo možno využít prodloužené zkušební doby bez přerušení vyvolaného koncem standardní zkušební doby pro hlavní zkušební skupinu (Směrnice rektora MU č. 8/2014, čl. 15, odst. 5).
Další opatření:
Konzultace s nácvikem strategií pro plánování času.
Pravidelné plánování a kontrola plnění úkolů a termínů s pedagogicko-psychologickým poradcem každé dva týdny.
Zapojení do projektu Podpora vzdělávání, na kterém spolupracujeme s organizací Práh — zajištění podpory i v každodenních situacích a volnočasových aktivitách, zpracování krizového plánu, psychoedukace, setkávání s Peer konzultantem (pracovníkem, který má sám zkušenost s psychickým onemocněním).
Zajištění terapie a pomoc se změnou psychiatra.
Komunikace s vyučujícími o úpravách výuky během semestru v závislosti na studentčině zdravotním stavu.
Kariérové poradenství ve fázi zvažování změny oboru.
Diagnóza: Balbuties
Popis obtíží: Studentka studuje obor Fyzioterapie Fakulty biomedicínského inženýrství. Na základě doložené zprávy z odborného vyšetření u klinického logopeda a během rozhovoru v rámci funkční diagnostiky bylo potvrzeno, že u studentky přetrvávají projevy balbuties — koktavosti klonickotonického typu bez souhybů a součinů. Při zátěžových situacích (prezentace při zkoušce, prezentace před spolužáky či skupinou při praxích) se projevy koktavosti (opakování počátečních slabik s tvrdým začátkem) mohou zhoršit až k nemožnosti slovního projevu.
Na základě funkční diagnostiky byla studentce navržena tato podpora:
Doporučuji umožnit studentce prezentovat při zkoušce znalosti písemnou formou v případě, že by u ní byla momentálně zhoršena verbální komunikační schopnost.
Doporučuji studentce ponechat delší čas na písemnou přípravu před ústní zkouškou a umožnit použití této podrobné přípravy jako náhradu za ústní zkoušení v případě, že projevy balbuties znemožní plynulý slovní projev.
Doporučuji umožnit odevzdání vypracované práce namísto její prezentace před spolužáky v učební místnosti. Případně umožnit individuálně prezentaci vyučujícímu.
U státní závěrečné zkoušky informovat komisi o studentčiných obtížích a zajistit asistenci z řad pracovníků střediska podpory pro případ nemožnosti mluveného projevu. Umožnit vypracování detailní písemné přípravy před zkouškou.
Diagnóza: Aspergerův syndrom
Popis obtíží: Student se v současné době jeví jako částečně dekompenzovaný, na otázky však odpovídá strukturovaně, nevadí mu hovořit o sobě, o svých pocitech i o případných obtížích ve studiu. Obtížně se adaptuje na nové situace ohledně nouzového stavu v ČR — nestýká se s kolegy, neorientuje se v systému informací, neví, kdy má výuku, na kterých webových stránkách/linku. Je pod velkým tlakem a potřebuje změnu podpory. Z informací v hodinách se mu obtížně analyzují souvislosti plynoucí z výuky, učivo je pro něj obtížně uchopitelné. Hůře se mu soustředí při online výuce, je více unavený. Student nadále uvádí obtíže s motorikou — zejména motorickou neobratnost (hrubá motorika), student má hůře čitelné písmo (pro sebe i pro ostatní).
Z Individuálního plánu pro poskytnutí pomoci popisuje, že zhoršení zdravotního stavu se projevuje apatií, skleslostí a podrážděností, pokud hovoří o krizi, projevuje se opět apatií, sklíčeností, avšak objevuje se narušení denního režimu. Tyto situace subjektivně nelze předvídat. Pomáhá mu společnost přátel, spánek. Od okolí by potřeboval pouze respektovat jeho situaci a nechat jej v klidu. Pokud by došlo ke zhoršení zdravotního stavu — doporučuje kontaktovat rodiče, sám preferuje komunikaci formou SMS.
Doporučení a adaptace studia:
Bude-li to možné, doporučujeme sdělit všechny zásadních informací týkající se výuky — např. link na online výuku, podmínky ukončení předmětu v písemné podobě, nejlépe prostřednictvím e-mailu, případně na webových stránkách příslušného pracoviště.
Doporučujeme individuální konzultace k jednotlivým předmětům, nejlépe osobní formou.
Dále prosíme o shovívavost, pokud by se student v rámci výuky dotazoval na některé informace, které považujete za samozřejmé a plynoucí např. z nepsaných pravidel v rámci společenské konverzace, případně pokud by se opakovaně dotazoval na některou se sdělených informací ohledně organizačních záležitostí v rámci studia či příkladů uváděných v rámci výuky.
Bude-li to možné, doporučujeme, zda by student mohl plnit písemné zkoušky, ve kterých je možnost otevřených odpovědí a typicky se vztahují k řešení nějakého příkladu/právního problému na počítači a odevzdat elektronickou formou — vyučující předmětů, kde bude nutné upravit takto podmínky, budeme individuálně kontaktovat a tuto situaci konzultovat.
Doporučujeme absolvovat 1 zkoušku za týden, proto navrhujeme individuální domluvu při realizaci zkouškových termínů.
Diagnóza: Aspergerův syndrom, elektivní mutismus a dyspraxie lehčího stupně.
Popis obtíží: Studentka potřebuje kompenzovat nedostatky především v sociálních a komunikačních dovednostech. Není schopna běžné interakce, v komunikaci je výrazně pasivní, nenavazuje oční kontakt. Její řeč je srozumitelná, avšak často nezřetelná. Odpovědi jsou velmi stručné, až strohé, odpovídá s nepřiměřeným zpožděním. Fungující komunikace je schopná až s člověkem, kterého důkladněji pozná a ke kterému získá důvěru. Její pracovní tempo je velmi pomalé. Zvládá psát psacím písmem, avšak velmi pomalu. Tempo jejího psaní je navíc zpomaleno potřebou neustále kontroly výsledků své práce. K menšímu zrychlení tempa zápisu dochází, píše-li své odpovědi na počítači (naučila se psát všemi deseti). Obtížně se vypořádává s neočekávanými informacemi či stresujícími situacemi. Není schopna intuitivního jednání, preferuje řád při výuce, obtížně se přizpůsobuje změnám a potřebuje mnohem více času na vypracování průběžných úkolů či systematickou přípravu.
Na základě funkční diagnostiky byla studentce navržena tato podpora:
navýšení časového limitu až na 200 % standardního času a využití textového editoru počítače v případě administrace písemných testů nebo písemné přípravy na ústní zkoušení;
nahrazení verbální komunikace se zkoušejícím formou chatu a navýšení časového limitu až na 200 % standardního času v případě administrace ústního zkoušení;
pravidelné konzultace s poradcem studijního oddělení dané instituce;
individuální výuka s využitím alternativních komunikačních a didaktických postupů v případě předmětů, které jsou jí v běžné podobě nepřístupné;
orientační zápis provedený přepisovatelem v situaci, kdy je v průběhu výuky po studentech vyžadován souvislý zápis poznámek;
využít kromě standardních zkouškových termínů také individuální zkušební termíny v době, kdy bude studentka ke zkoušce připravena;
přednostní zápis do předmětů, jejich seminárních skupin a ke zkouškovým termínům.