EF. Studenti s poruchami autistického spektra, psychickými onemocněními a narušenou komunikační schopností

Pohled na funkční diagnostiku je v této kapitole záměrně předkládán v komplexní podobě mj. proto, že se specifické obtíže v těchto kategoriích v praxi velice často kombinují a prolínají. Proto je možné využívat předkládané postupy a prostředky k funkční diagnostice v komplexní podobě, případně se inspirovat pouze v dílčích částech, které jsou adekvátní s ohledem na aktuální potřeby studentů jak s poruchou autistického spektra, psychickým onemocněním či narušenou komunikační schopností.

Minimální servisní a organizační opatření jsou uvedena v Metodickém pokynu MŠMT, na základě zkušeností a dobré praxe je však nutné podotknout, že studentovy obtíže mohou přesahovat základní rámec minimální podpory a v některých případech je možné poskytnout studentovi podporu i z jiných oblastí, jelikož si to charakter či intenzita jeho specifických potřeb vyžaduje. Tabulka č. 3 ukazuje jednoduchý přehled — škálu nejčastěji poskytované podpory v jednotlivých oblastech v kontextu cílových skupin (počet bodů znázorňuje frekvenci poskytované podpory v jednotlivých oblastech). Je však nutné podotknout, že jednotlivá podpora se může lišit s ohledem na vnitřní pravidla pracoviště nebo zažitou praxi.

S ohledem na možnosti poskytovaných služeb je možné poskytování některých služeb zařadit do různých oblastí — např. podporu studenta při psaní závěrečné práce lze zařadit jako nácvik studijně-pracovních strategií, který vyžaduje studijní asistenci nebo jako redakční služby, které spadají do osobní asistence.

Frekvenci poskytované podpory je nutné vnímat individuálně — např. pokud u studenta s není dostačující navýšení časového limitu nebo organizační opatření např. při komunikaci s vyučujícím týkající se závěrečné práce, lze konzultace navíc s odpovídajícím časovým rozsahem vykázat jako individuální výuku.

• celková úroveň komunikace (pozorování, rozhovor) — sledujeme kvalitu komunikace (její plynulost, tempo komunikace, věcnost, koherentnost sdělení, přiléhavost odpovědí, používaná terminologie, schopnost popsat své obtíže, odbíhání od tématu, zárazy či bloky v komunikaci, strach z komunikace — logofobie, ale i to, zda za studenta/uchazeče o studium jedná třetí osoba, zda je nezbytné preformulovat pro studenta otázky)

• projevy narušení jazykových funkcí (narušené tempo řeči; dysprozodie, hlasové poruchy, kompenzační mechanismy u některých NKS — práce s dechem, podpůrná gestikulace,narušení porozumění řeči, dysgramatismy)

• preferovaný způsob komunikace (včetně používaných pomůcek - např. komunikátor), schopnost komunikovat v online prostředí, dále pak např. schopnost vést dialog, projevovat zájem o komunikačního partnera (včetně kvalit zrakového kontaktu), deficity v oblasti pragmatické roviny komunikace, které se mohou promítnout např. do konzultací s vyučujícími, prezentování před skupinou osob, schopnosti pracovat ve skupině aj.

• specifika v chování — např. stereotypie v chování/řeči, abnormality v zájmech, změny v nastavení medikace (pozorování, rozhovor)

• projevy stresu a zátěžové situace — jak se projevuje do komunikace a projevů chování (má student strategie zvládání zátěžových situací?)

• adaptace na prostředí školy

• dovednosti studentů v oblasti psaní, čtení, porozumění textu a rychlosti zpracování úkolů — pracovní tempo (lze využít některé subtesty DysTestu, ukázka zápisků)

  • čtení

  • psaní — pozorovat zejména čitelnost písma (zda lze poznámky využít pro učení)

  • motorické obtíže — jemná motorika, grafomotorika, ale i hrubá motorika (může mít vliv na některé studované programy)

• proces učení — motivace k učení, studijní strategie (podpůrné mechanismy při učení) (rozhovor) včetně popisu pracovního chování

• pozornost a paměť — kvalitativní posouzení (pozorování,rozhovor)

• organizace času a plánování (pozorování, rozhovor)

• aktivita jedince a schopnost/motivace spolupracovat

• samostatnost při zpracování úkolů a přípravě na výuku (pozorování, rozhovor)

• oblast cizích jazyků (mají projevy související s diagnózou dopad na tuto oblast? zhoršují se obtíže v jiném jazyce?)

• práce s informačním systémem univerzity (IS, STAG) (praktické ověření)

• práce s technologiemi (úkol pro studenta/praktické posouzení)

• Zkuste popsat, jak vypadala vaše komunikace s vyučujícími u maturity? (zátěžová situace)

• Zvládnete identifikovat problém, popsat jej a říci si o pomoc, pokud problém nezvládnete vyřešit? (adaptace)

• Zvládáte prezentovat/hovořit před skupinou cizích osob? (zátěžová situace, komunikace)

• Ovlivňuje medikace Vaše komunikační schopnosti?

• Jaké byly Vaše dosavadní zkušenosti s prací ve skupině?

• Stává se Vám, že máte obtíže s vyjádřením svých myšlenek v náročné/stresové situaci nebo že se zhorší Váš verbální projev? Jak taková situace vypadá?

• Co vám pomáhá pro usnadnění komunikace s vyučujícími - kolegy (identifikované vyrovnávací či kompenzační strategie)

• Míváte problémy s porozuměním otázce či slovním pokynům?

• Když se učíte, co Vám při učení pomáhá, např. čtení nahlas, opakování látky nahlas, poslouchání přednášky na diktafonu, myšlenkové mapy)?

• Zvládáte si dělat poznámky ve výuce tak, aby Vám pomohly při učení, abyste zaznamenal/a důležitý obsah? Používáte počítač nebo je píšete rukou?

• Jsou pro Vás zápisky z výuky čitelné? Jak potom se zápisky pracujete? Jak pracujete se skripty? Upravujete si je? Jaké pomůcky používáte (např. zvýrazňovače, post-ity)?

• Máte problém naučit se na zkoušku - jaké? Co vám pro přípravu na zkoušku pomáhá?

• Máte osvojené nějaké strategie usnadňující vám organizaci aktivit/učení? Zvládáte si rozvrhnout úkoly/učení v čase? Máte potíže dokončovat úkoly?

Vitásková, K., Mlčáková, R. Student s narušenou komunikační schopností na vysoké škole. Olomouc: Univerzita Palackého, 2014.

Je možné použít některé části DysTestu nebo vytvořit vlastní soubor otevřených/uzavřených otázek, které má student následně za úkol zpracovat, ale inspirovat se můžete také otázkami z programu “Já na to mám!” pro vysokoškolské studenty (obsahuje otázky v oblastech kognitivních schopností a procesu učení).

Příklady nejčastěji užívaných závěrů funkční diagnostiky:

• Úprava prostorových podmínek — např. klidné prostředí při realizaci mluveného projevu (konzultace/zkouška), zajištění menšího počtu osob ve skupině při komunikaci/práci,

• Organizační opatření — změna formy komunikace/práce při zadání individuálních úkolů, respekt k dočasné pasivitě ve výuce (při změnách v medikaci), ovlivnění pořadí studentů při zkoušení, modifikace/adaptace formy zkoušení, náhradní plnění povinností za předpokladu, že není možné absolvovat povinnou účast na výuce, možnost využít počítač při plnění některých písemných zadání, individuální termín na testy/zkoušení.

• Úprava časových podmínek — např. časová kompenzace (navýšení času na formulování odpovědi s možností realizovat dechové cvičení před projevem/prezentováním, realizace přestávek v průběhu zkoušení)

• Nácvik studijně-pracovních strategií rozvíjející komunikačně-sociální dovednosti.

• Popis specifických projevů (se souhlasem studenta) tak, aby na to byli vyučující připraveni a student nebyl nucen pokaždé své potíže znovu vysvětlovat.

Příklady nejčastěji užívaných závěrů funkční diagnostiky

• Časová kompenzace — procentuální navýšení času v případě písemných zápočtů, zkoušek, v případě, že se jedná o otevřenou formu otázek; při práci s textem;

• Úprava formy zkoušení — možnost realizovat zkoušku na PC/notebooku/rukou (PC/notebook specificky upravený pro tyto účely), umožnit studentovi dovysvětlit písemný projev ústně, snížení počtu osob při práci/zkoušení

• Diktafon (neopomenout zejména souhlas vyučujícího s nahráváním výuky), pořízení záznamu z výuky, materiály od vyučujících, přístup k elektronickým materiálům k jednotlivým předmětům.

• Zapisovatelská služba — obsahový zápis (ve výjimečných případech s ohledem na pracovní tempo, motorické obtíže či další komorbidity)

• Rozložení déle trvající zkoušky na části — v případě sníženého pracovního tempa například v důsledku medikace

• sebeobsluha/manipulace s předměty denní potřeby (praktické posouzení, rozhovor)

• analýza prostoru k učení (možná návštěva kolejí)/zajištění externími službami

• denní režim (pravidelnost — např. s ohledem na spánek, rozvržení aktivit během dne), ale i trávení volného času/plánování volného času (rozhovor)

• oblast stravovacích návyků a sebeobsluhy (např. nákup potravin, dovednost vařit návštěva menzy)

• orientace v prostoru (v rámci města, konkrétní budovy)/v systému výuky (praktické ověření — např. orientace v mapě, u PC, rozhovor)

• je vhodné zaměřit se nejen na funkce zraku, sluchu, taktilního vnímání, čichu či chuti, ale s ohledem na specifika studovaných programů také na oblast vestibulárních funkcí nebo propriocepce (rozhovor)

• u studentů s PAS se může objevit tzv. meltdown (krize), případně tzv. shutdown (vypnutí)

• výraznější obtíže v rámci funkční diagnostiky se váží spíše na hypersenzitivitu

• medikace — zvýšená citlivost, apatie na některé podněty

• přidružené obtíže v rámci smyslového vnímání — epilepsie, migrény

• Jak dlouho vám trvá zorientovat se v novém prostředí? Máte problémy, když se přesune výuka z místnosti do místnosti? Jak v takových případech reagujete?

• Zvládáte si zajistit věci potřebné pro samostatný život na kolejích (např. hygienické potřeby, potraviny, vaření)?

• Dokážete si zajistit přístup do menzy, knihovny?

• Pokud nevíte, jak funguje knihovna, kde probíhá seminář, víte, koho se zeptat? Máte kolegu/kolegyni, kteří Vám často s tímto pomohou? Víte, na koho se obrátit na fakultě/katedře? Kde to zjistit?

• Co Vám během přednášky/učení/zkoušky dokáže narušit soustředění?

• Máte nějaké funkční strategie při smyslovém přetížení?

Příklady nejčastěji užívaných závěrů funkční diagnostiky:

• osobní asistence/studijní asistence — např. na kolejích, ve většině případů se nejedná o dlouhodobou asistenci

• nácvik studijně-pracovních strategií — typicky např. v knihovně (vytvoření přístupu/účtu, půjčování knih, systém vyhledávání v univerzitní knihovně, pravidla)

• nácvik prostorové orientace — typicky ve městě, v prostorách univerzity/kampusu

Příklady nejčastěji užívaných závěrů funkční diagnostiky:

• hledat spolu se studentem možné strategie zvládání smyslového přetížení, pomoci mu uvědomit si, kdy situace nastávají (co předchází smyslovému přetížení) a zvědomit své prožívání

• po dohodě se studentem informovat vyučující, jaké prostředí pro vykonávání zkoušky je žádoucí, aby nedocházelo k excesům nebo popis možného studentova chování na přednáškách a jeho příčiny

BOGDASHINA, O. Specifika smyslového vnímání u autismu a Aspergerova syndromu. Praha: Pasparta, 2017.

• obtěžující/nevhodné chování k jiným osobám nebo ve specifickém prostředí

• emoční a neurotické poruchy ovlivňující chování studenta

• komorbidita jiných onemocnění/poruch, které mají vliv na projevy chování

• historie suicidálního chování, projevy sebepoškozování

• existují spouštěče tohoto chování? a co většinou následuje po tomto chování?

• jak student vnímá a reaguje na změny, jak se přizpůsobuje novým situacím

• obtíže ve verbální komunikaci vyvolávající pozornost či reakci okolí

• jak student vnímá lidi kolem sebe (spolužáky, učitele, studijní referentky)

• Jak u Vás vypadá zhoršení zdravotního stavu/krize? Co těmto situacím obvykle předchází a co Vám v těchto situacích obvykle pomohlo?

• Co je pro Vás zátěžová situace? Jak se projevuje na Vašem chování?

• Dokážete vyhodnotit, že máte obtíže/problémy?

• Pokud jste v zátěžové situaci/krizové situaci dokážete si říci o pomoc? Koho obvykle kontaktujete a jakým způsobem?

• Koho mohu kontaktovat, když se mi nebudete ozývat a přestanete docházet do výuky? Mohu kontaktovat Vašeho ošetřujícího lékaře (psychiatra), rodinu, kamarády?

• Navštěvujete nějakého odborníka (psychiatra, psychologa, psychoterapeuta, logopeda aj.), se kterým pracujete na svých obtížích?

• Co si zásadně nepřejte aby vyučující/spolužáci udělali, v případě, že se zhorší Váš zdravotní stav?

• Existují nějaké další zdravotní obtíže, které mají nebo mohou mít vliv na studium?

• Vycházel/a jste vždy dobře se spolužáky a učiteli? Popište své dosavadní zkušenosti.

• Jak pracujete se svými obtížemi? Cítíte potřebu na sobě pracovat?

• Když jste ve stresu, jak to ovlivňuje Vaše chování a reakce na okolí?

• Objevuje se u Vás nějaké chování, které se ostatním zdá zvláštní, nezvyklé nebo neočekávané?

• Jak zvládáte, pokud si někdo všimne specifického projevu potíží v řeči? Je něco, co je pro Vás obzvláště těžké zvládnout?

• Objevuje se u Vás nějaké chování, které v minulosti někdo označil za problémové? zvláštní? Co takovému chování většinou předcházelo? A co po něm většinou následovalo?

Příklady nejčastěji užívaných závěrů funkční diagnostiky:

• Vytvořte si se studentem “krizový plán” — tento plán by měl obsahovat popis některých situací a variant jejich řešení, doporučujeme vytvořit jej písemně a připojit studentův i váš podpis (plán může obsahovat popis krizových situací/zhoršení zdravotního stavu a konkrétní možnosti jejich řešení)

• Rozhovor funkčního hodnocení chování — věnuje se nestandardnímu/problémovému chování, sběr A-B-C dat, Škála hodnocení motivace (tyto materiály mohou pomoci k odhalení funkce chování studenta)

• orientačně lze využít Škálu impulzivity (SIDS), příručka pro praxi (Dolejš a Skopal)

• orientačně lze využít Škálu úzkostnosti (SUDS), příručka pro praxi (Dolejš a Skopal)

• příklady nejčastěji užívaných závěrů funkční diagnostiky):

• specificky nácvik vhodných/žádoucích studijně-pracovních strategií (např. podpora sociálně přijatelného chování)

• vysvětlování a popis přiměřených sociálních interakcí (co je přijatelné a co ne, proč se dotyčný zachoval tak či onak, co to může vyvolat)

• popsat případné nestandardní chování vyučujícímu, tak aby zvládl odlišit tolerovatelné chování např. od krizové situace